Kůže – useň

Již na počátku lidských dějin začal pračlověk používat kožek zvířat jako primitivní oděv. Jelikož neopracovaná kůže záhy po stažení vysychá a tvrdne, začal ji zpočátku velmi primitivními způsoby upravovat, například žvýkáním, čímž se dosahovalo zlepšování vláčnosti a trvanlivosti. Kožky pak bylo možno sešívat a používat jako oděv. Znalosti technik zpracování a konzervací kůží se dále rozvíjely, zdokonalovaly a šířily po celém světě. K tomuto řemeslu záhy přibylo i jejich barvení a mnoho dalších způsobů opracování, což umožnilo jejich další využití. Kůže se také stala důležitou surovinou při obchodování, a to od dob středověku až dodnes.

Využitím v oblasti automobilového průmyslu si kůže získala výlučné postavení, neboť, jak známo, teprve kůže dodá vozidlu punc výjimečnosti, jedinečnosti a určité prestiže. Mimo jiné je to dáno i nenahraditelným podílem ruční práce při šití a čalounění, což modely produkované na velkosériových výrobních linkách, ke kterým člověk často nemá vůbec přístup, zcela postrádají. Kůže tak paradoxně vnáší prvek lidskosti do jinak výhradně technického prostředí. Jako dekorační a často i funkční prvek si udržuje svoji oblibu, a to i jako součást těch nejpokročilejších technologií. Proto se s kůží setkáváme u vyšších modelů téměř všech automobilových značek, u všech luxusních vozů a v neposlední řadě také u sportovních automobilů.

Kůže tvoří přirozený obal těla obratlovce, chrání ho před vnějšími vlivy (zima, vlhko, světlo, poranění…), umožňuje dýchání a zprostředkovává styk s okolím. Kůže je plošný, nehomogenní materiál, který nemá tvarovou paměť a při praktickém používání se tvarově přizpůsobuje. Pro další práci s ní má kůže skvělé vlastnosti a výdrž, čehož se využívá nejen v automobilovém průmyslu, ale i v mnoha jiných odvětvích, zejména v oděvnictví, obuvnictví, galanterii apod. Kůži dělíme podle jakosti, podle části z celkové kůže a podle druhu zvířete, ze kterého pochází. Pro výrobu interiérových prvků v automotive se používá výhradně tzv. hovězina, tedy kůže z turu domácího. Je to nejběžnější a nejčastěji zpracovávaná kůže, používaná také hlavně na výrobu obuvi. Je plná, vlákna jsou hustě propletená, většina plochy je jadrná.

Pro zpracování kůží slouží tzv. koželužny. Tam kůže prochází několika technologickými procesy, kde v závěru této celé řady procesů máme useň – tedy opracovanou kůži, se kterou dále pracují čalounické firmy. Tyto usně se pak dále dělí dle oborů, ve kterých jsou používány. Máme tak usně oděvnické, obuvnické, galanterní, technické, čalounické, autočalounické a další. Usně se také dále dělí dle povrchové úpravy nebo podle způsobu provedení.

Jak již bylo uvedeno, přírodní usně jsou v automobilovém průmyslu používány zejména pro luxusní řady automobilů a to hlavně kvůli své nehomogennosti a určité nedokonalosti, která zaručuje kus originality u každého jednotlivého auta. Jedná se o čistě přírodní materiál, nikdy u něj nelze docílit absolutně stejného výsledku při použití. I to je důvod, proč je kůže, resp. useň tak prestižním prvkem nejen v autočalounictví.

Použitá literatura: Kubát, Pařilová – Kůže, usně, kožesiny a kožené výrobky. Liberec, TUL 2013

Máte zájem, abychom použili kůži ve Vašem projektu?

Zavolejte na číslo +420 311 512 663 nebo vyplňte následující formulář, ozveme se Vám urychleně zpět.